|
Kolem Jeleního hřbetu vede značená trasa. Úplný vrchol se však nachází mimo ni asi 500 m severně od rozcestí u Jelení studánky. Potkáme tu občas i kamzíky. Ti ovšem nejsou původními obyvateli, přivezl je člověk.
Jelení studánka je oblíbeným místem, křižují se zde dvě turistické trasy. Na hřebenovku se napojují výstupové cesty z Rýmařova a Vernířovic. Studánka přímo na hřebeni je spíš výjimkou, většinu pramenů najdeme na svazích. Slušelo by to tu i chatě, studánka se nachází v optimální poloze mezi Skřítkem a Ovčárnou a je tudíž ideálním odpočinkovým místem. Žádná chata tu však nikdy nestála. Ještě před r. 1850 jsou zmínky o 'kamenné švýcárně', která ale brzy zanikla. Kolem r. 1890 zde chtěl postavit chatu německý Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV), ale narážel na trvalý nesouhlas vlastníka pozemků, bratří Kleinů. Neuspěl ani přesun projektu na vedlejší Břidličnou horu. Až v r. 1915 zde postavil hrabě František Harrach kamennou útulnu, protože už tehdy dělali turisté bordel a kolem studánky se válely odpadky. Útulna byla ve 30. letech zničena a na jejím místě vznikla v 60. letech podobná, která stojí dodnes. Kromě toho nedaleko odtud, v sedle Nad Malým kotlem, stával ovčín. Byla to ale jen krátká epizoda, postaven byl v r. 1774 a o 5 let později vyhořel.
Německý název Jeleního hřbetu je Großer Hirschkamm (Hirsch = jelen, kamm = hřeben), což odpovídá češtině.
|
|||
ze sedla Nad Malým kotlem
