Vysoké Tatry

Tyto stránky jsou věnovány očarujúcim horám, které překvapivě trčí z nížiny uprostřed Slovenska - Vysokým Tatrám. Zaostřeno bude hlavně na vrcholy, jejich popis, přístupové trasy a rozpoznatelnost. Dále pak na panoramata a orientaci v nich. To vše ovšem pouze ve slovenské části Tater, nikoliv v polské.

Ve Vysokých Tatrách se nachází kolem 580 pojmenovaných štítů a věží. 26 z nich přesahuje velehorskou hranici 2500 mnm a 10 dokonce 2600 mnm. Jsou to tito krasavcové:


Gerlach


Ľadový štít
1. Gerlachovský štít 2654 m
2. Gerlachovská veža 2642 m
3. Lomnický štít 2633 m
4. Ľadový štít 2627 m
5. Pyšný štít 2621 m
6. Zadný Gerlach 2616 m
7. Lavínový štít 2606 m
8. Malý Ľadový štít 2602 m
9. Kotlový štít 2601 m
10. Lavínová veža 2600 m
11. Malý Pyšný štít 2590 m
12. Veľká Litvorová veža 2581 m
13. Strapatá veža 2565 m
14. Kežmarský štít 2556 m
15. Vysoká 2547 m
16. Malá Litvorová veža 2547 m
17. Supia veža 2540 m
18. Končistá 2537 m
19. Baranie rohy 2526 m
20. Dračí štít 2523 m
21. Veľká Vidlová veža 2522 m
22. Veterný štít 2515 m
23. Malý Kežmarský štít 2514 m
24. Zadný Ľadový štít 2512 m
25. Rysy 2503 m
26. Ťažký štít 2500 m

Pyšný štít


Vysoká


Zde už ovšem narážíme na komplikovanou otázku, co lze považovat za vrchol a co už ne. Pokud vezmeme za bernou minci poměrně objektivní topografické kritérium 'Prominence větší než 100 m', pak ve Vysokých Tatrách existuje 26 vrcholů celkem a z nich velehorskou hranici přesahuje 9 (v tabulce výše jsou zvýrazněné). Takže - vrchol je všechno, co je pojmenované nebo co splňuje výše uvedené kritérium? Záleží na každém, čemu dá přednost. Zdá se však, že topografická metoda je přece jenom objektivnější. Jinak totiž můžeme pojmenovat kdejaký krtinec v blízkosti vrcholu Gerlachu např. Gerlachovská veža a uvádět jej jako druhý nejvyšší vrchol v Tatrách. A 'vrcholů' přesahujících 2500 m pak objevíme takřka neomezené množství.

Jen pro zajímavost - nejvyšší hora Polské republiky jsou... Rysy. A v Čechách máme Sněžku. Nižší hory má už jenom Bangladéš a Velká Británie. A ještě další dvě pozoruhodnosti - Tatry jsou nejsevernějšími velehorami Evropy a zároveň jedinými horami tamtéž, kde lze nalézt unikátní druh horské fauny - nosiče, kteří zásobují horské chaty.

Proti Alpám jsou Vysoké Tatry svou rozlohou prťavé, ale o to útulnější a zapamatovatelnější. Otázkou zůstává, proč je lehkomyslná příroda nadělila zrovna Slovákům. Ti si svého přírodního pokladu a potenciálního přínosu pro ekonomiku cení natolik, že v hospodě čekáte dvě hodiny na jídlo a pak se dozvíte 'máme len ryžu'. Ještě se k horám ani nepřiblížíte a už přikvačí dajaký ocintoš s požadavkem na utěšenou sumu za parkovné. V každé druhé dolině je nějaká rezervace a než někde udělat feratu, to raději vyrobíme ceduli Zákaz vstupu. Ale dosti pomluv.

Tatry zaznamenaly po zavedení Eura mírný odliv návštěvníků spojený s poklesem cen. Sice nijak zásadním, ale i přesto příjemným. Denní parkovné v celém podtatraní, kterému se dost dobře nelze vyhnout, nejste-li Poláci a nehodláte-li parkovat uprostřed lesa, činí 6 E. Ubytování se dá sehnat v privátech s cenami kolem 10 E. Bydlení se dá řešit až na místě nebo s pomocí www. Většina podtatranských dědinek totiž prodělala transformaci na Zimmer frei vesnice.
Jídlo s polévkou ve Smokovci v samoobslužce pořídíte cca za 6 E a vlezné na termokoupaliště Vrbov za 7,50 E. Lanovka z Tatranské Lomnice na Lomničák, (zpáteční) vyjde na 28 E, na Hrebienok (zpáteční) zhruba 6 E. Bydlení na exkomunistické horské chatě Sliezsky dom stojí kolem 25 E. Tyto informace platí zhruba pro rok 2012.



Hraniční hory Vysokých Tater (slovenské části):


Kriváň
Jahňací štít
2229 m

Kriváň
2494 m
Veľká Svišťovka
2037 m
(ozajstný vyhodňar)

Klin
2186 m

Veľká Svišťovka


Některé fotografie jakožto i materiály zde použité jsou postahované z netu, ale těžko už vystopovat odkud. Každopádně naše poděkování patří všem, kdož stvořili nebo přispěli k existenci stránek, uvedených v Odkazech. Bez nich by tento průvodce ve stávající podobě neexistoval.