Lidový název kozlíka zní čertikus. To je samozřejmé.

Používá se pro léčbu nespavosti, působí proti strachu, přepracování, bolestem hlavy, depresím a křečím. Čili jak říkají doktoři:
Máš-li stres, dej si kozlík!
Kromě toho snižuje krevní tlak a mírně i bolest. Ženy jej dokonce používají při hysterických záchvatech a to v dávkách od 3 metráků denně.

U kozlíku nebyly v doporučených dávkách zjištěny závažné nepříznivé vedlejší účinky. Byl shledán veskrze pozitivní bylinou, což ovšem početné kolektivy mediků ani nemusely ověřovat. To ví každý blbec.

Kozlík je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Vyskytuje se od nížin do hor na vlhkých loukách, v příkopech, na prameništích, ve vlhkých křovinách s porosty olší a vrb a kolem vodních toků. No prostě všude. Pěstuje se i v zahradách.

Bylina měla ochraňovat od blesků a uhranutí. Čarodějnice ji nazývaly kočičí prackou. Američtí indiáni používali byliny k léčbě paralyzovaných končetin a epilepsie. Již od středověku je zřejmo, že kozlík napomáhá čarodějkám k hlubšímu ponoření se do záhad magie a k posouvání hranic jejich obvyklých možností.

Kozlík jako rostlina je spojován se znamením Panny. Kozlíci mají totiž panny odjakživa v oblibě. Stejně jako ty, které už to mají za sebou.