V 18. století se na svazích hory údajně pohybovali zlatokopové. První zmínku o štítu ale najdeme v literatuře až v roce 1863, kde je zmiňovaný ještě pod německým názvem Grüne Seespitze, čili štít nad Zeleným plesom. Slovenský a polský název pochází z tvaru hory právě při pohledu od Téryho chaty, kde při troše fantazie roh připomíná.

Prvovýstup podnikli v roce 1875 dva duchovní - farář Stolarczyk a páter Ambroży spolu se čtyřmi goralskými vůdci. Překvapivě ale nešli nejlehčí cestou od jihu z Baranieho sedla nýbrž ze severního sedla, které od té doby nese název Stolarczykovo.

Baranie rohy patří k poměrně snadno dostupným vrcholům, ale i přesto na ně turistická značka nevede. Navzdory tomu jsou častým cílem turistů. Čas od času se objevují návrhy na zpřístupnění alespoň Baranieho sedla z obou stran, ale kde nic tu nic. Lezecké kratochvíle poskytuje hora hlavně ve své JZ stěně pod vrcholovým platem, kde je asi patnáctka cest.

Prvovýstupy:

17.9.1876 (letní) -  Józef Stolarczyk, Ambroży Reformat 17.4.1911 (zimní) -  Tibold Kregczy, Lajos Rokfalusy, Zoltan Votisky

Prominence: 137 m	Key col: Baranie sedlo	Parent: Pyšný štít
GPS: 49°12'07''N   20°11'49''E
polsky: Baranie Rogi	německy: Grünsee-spitze	maďarsky: Zöldtavi csúcs

Baranie rohy nejsnáze identifikujeme podle vrcholového plata při pohledech z jihu a západu. Toto si lze v Tatrách splést snad jen s Javorovým štítem (foto 7). Ale ani tak hora nepatří k hlavním tatranským orientačním bodům.

Výstupy   CH+	Fotogalerie (38)	Mapa

1. Baranie rohy od Priečneho sedla   JZ

2. Baranie rohy od Slavkovského štítu   J

3. Baranie rohy od Zeleného plesa   SV

4. Baranie rohy z Ľadového štítu   JZ

5. Baranie rohy z Belasej veže   S

6. Baranie rohy z Pyšného štítu   JV

	X
7. Baranie rohy		8. Javorový štít

Vysoké Tatry    Vrcholy    Baranie rohy výstupy