Weisskugel leží na rakousko-italské hranici v Tyrolsku v Ötztalských Alpách.
Je třetí nejvyšší horou Rakouska po
Grossglockneru a
Wildspitze.
Název znamená Bílá koule, i Taliáni si to správně přeložili jako Palla Bianca.
Z vrcholu sbíhají 3 hřebeny - západní Hauptkamm, severní Weisskamm a jižní Salurnkamm po hranici.
V bezprostředním okolí najdeme 4 ledovce - Matsch, Hintereis, Langtauferer a Bärenbart.
Hora je známá krásnými výhledy na Ortler, Wildspitze, Berninu, Dolomity atd.
První neúspěšné pokusy o zlezení podnikli rakouští vojáci v 1. polovině 19. století.
V létě 1845 údajně na vrchol dolezli horští vůdci Johann Gurschler a Josef Weitthalm, ale tento výstup je nepotvrzený.
Oficiální prvenství tak patří vídeňákovi Josephu Antonu Spechtovi se dvěma vůdci ze 30.9.1861. Jedním z vůdců byl Leander Klotz,
který jako první vylezl i na nedalekou Wildspitze. Trasa vedla z jihu přes sedlo Hinetreisjoch (dnešní Normálka).
Dnes je Weisskugel populární a navštěvovanou horou, obzvláště zmíněnou technicky nenáročnou Normálkou.
| Země: Rakousko, Itálie |
Skupina: Ötztalské Alpy |
Masiv: Ötztalské Alpy |
|
| Prominence: 528 m |
Key col: 3210 m |
Parent: Wildspitze
|
|
| Isolation: 14,5 km |
Parent: Wildspitze
|
|
| Prvovýstupy: |
 |
30.9.1861 - |
Joseph Anton Specht a vůdci Leander Klotz a druhý neznámý. Jižní hřeben přes sedlo Hintereisjoch. |
|
1876 - |
G. Hecke a G. Spechtenhauser. SV hřeben ze sedla Weisskugeljoch. |
|
1881 - |
J. Meurey, J, Lautner, F. J. Österreicher, G. a J. Spechtenhauser. Západní hřeben ze sedla Bärenbartjoch. |
|
|
| GPS: 46°47'52''N 10°43'34''E |
1. Weisskugel ze severu
2. Pohled z východu od lanovek Maso Corto
3. Severní strana
4. Weisskugel od lanovky na Hintere Karlesspitze (SZ)
5. Weisskugel z výstupu na Äuserer Bärenbartkogel (Z)
6. Pohled z Ortleru (JZ)
7. Východní stěna
8. Severní hřeben Weisskamm
Spřízněné štíty
Ötztalské Alpy