2024 vlastní náklad 36 min.

01. Ryby ryby rak 02. Číšník 03. Ještě včera 04. Sněhulák 05. Z údolí hoven 06. Mariáš 07. Smrt vojáka 08. Mimozemšťan 09. Možná 10. Fekál 11. Vzpomínky 12. Začátkem prosince 13. Námořníci 14. Oslava 15. Čas obědu 16. Svatý muž

Platí v podstatě totéž, co o předchozí desce Výlet do Znojma. Kromě kytary uslyšíme i další nástroje, třeba akordeon nebo flétnu. Sprostých slov ubývá, některé songy se bez nich obejdou úplně. Texty jsou neustále nadprůměrné a výborně srýmované. Ale stará syrovost už je definitivně pryč. Bééé.

Lízal bábě kundu drak, pohádkový drak
ano, už je tomu tak, kanón flinta prak
bába měla na hlavě šátek červený
drakovi se líbila, ržál jak šílený

Ryby, ryby, rak...

Kunda báby chutnala jak z okurků lák

Ryby, ryby, rak...

Rád by bábu omrdal, nevěděl však jak

Drak původně pocházel z černé zahrádky
přestalo už ho bavit dělat pohádky
Měl toho tak právě dost, lomcoval jím chtíč
už aby byl z pohádky co nejdříve pryč

Ryby, ryby, rak...

Drak svůj ocas ohnivý do té báby flák

Ryby, ryby, rak...

Draka z té staré kundy trefil potom šlak


Číšník má dnes volno do práce nemusí
obsluhovat hosty velmi se mu hnusí
O práci v putyce dávno ztratil zájem
musí ale nějak zacálovat nájem

Hnusná putyka nic mu neříká
slizká hospoda čas jako voda utíká

Nejradši by hostům do chlastu jed vrazil
a tím jim hřebínek jednou provždy srazil
Má už plné zuby těch ožralejch ksichtů
potichu se modlí, aby přestál šichtu

Hnusná putyka nic mu neříká
slizká hospoda čas jako voda utíká

Kbyby ta putyka vyhořela celá
pak by spokojený zjevně byl docela
Dnes ale má volno hospodu má v píči
stejně jako štamgasti rumem zdraví ničí

Hnusná putyka nic mu neříká
slizká hospoda čas jako voda utíká


Ještě včera měl jsem kapsu plnou
to se za tebou jen kurvy hrnou
a nožičky roztahují samy
staré vilné štětky ba i dámy
hlavně když zrovna nerafnou krámy

Ještě včera měla jsem plnou kapsu
teklo moře píva, vína, šnapsu
krýgly, špunty putovaly vzduchem
teď tu ležím s natrženým uchem
a velice omezeným sluchem

Co bylo včera to není dnes
včera tu skákal, dnes chcípnul pes
co bylo včera to dnes není
a pivo v krýglu nepění
tak už to chodí vážení

Ještě včera měl jsem kapsu plnou
všechno jsem projebal vlastní vinou
dnes už pouze do neznáma čumím
to je jediný co ještě umím
jsem dutej a tak si tady duním

Ještě včera jsem měl plnou kapsu
dnes už nemám ani na tu flaksu
jsem černej jak kominíka čapka
to je tak když někdy chybí klapka
přečtu si alespoň Karla Čapka

Co bylo včera to není dnes...


Staví děti sněhuláka slizký muž je pozoruje
za stromem vytasil ptáka a pozvolna onanuje
sněhulák měl koště v ruce děravý hrnec na hlavě
dětičky mu zasadily místo nosu mrkev právě

Čarokrásná zima tu je
stříbrný sníh poletuje
koledníky ven to žene
mají prdy zaražené

To už slizoun nevydržel jak ho sněhulák vzrušoval
ohanbí si pevně držel kolem stromů poskakoval
pak se vrhl mezi děti černý havran temně krákal
příroda si nevybírá začal jebat sněhuláka

Čarokrásná zima tu je
stříbrný sníh poletuje
jak je krásně na tom světě
nejen v zimě ba i v létě

Snažil se ho prcat jemně tak aby mu neublížil
nakonec však pod přírazy sněhulák se tam rozklížil
děti byly velmi smutné sněhuláčka obrečely
chlípník poté upaloval jak když do něj flintou střelí

Čarokrásná zima tu je
stříbrný sníh poletuje
sněhulák zas stojí v lati
snad už ho nikdo nezklátí


Šel pan Blbstein na procházku do údolí hoven
v blbosti mu chasníkovi těžko kdo byl roven
tlustý čibuk do rypáku nepříjemně štípal
Blbstein si toho nevšímal ani nezapípal

V údolí hoven vzácný klid tam bývá
zpocená veverka věčnou nudou zívá

Vtom mu dotyčná veverka skočila na záda
možná, že ho z nudy chtěla mít za kamaráda
pan Blbstein se zachcal strachy jak z toho byl v šoku
chcánkama byl nasáknutý nemám další sloku

V údolí hoven vzácný klid tam bývá
zpocená veverka věčnou nudou zívá

Z údolí hoven Blbstein si to hasí
veverka oříšek nový rozlouskla si


Padají kapky deště na kočičí hlavy
u stolu čtyři chlapi hrají mariáš
promoklej velebníček ze mše domů spěchá
a jen tak ze zvyku se modlí otčenáš

Na stole láhev režné střídají se fleky
pod stolem chrápe kocour už je tady zas
za oknem déšť ustává v šedém odpoledni
nikdo nikam nespěchá na všechno je čas

Jednomu z těchhle chlápků dneska nejde karta
ani doma to nemá zrovna růžový
uschly kočičí hlavy, uschnul velebníček
chlapi dál mastí karty svět je takový


Umírá voják na bitevním poli
v ruce kvér ostrý pevně svírá
nic ho netrápí, nic ho nebolí
z hlavy škaredá zeje díra

páni ho dali do vojny hnusné
aby zvelebil svou rodnou vlast
v té řeži voják na věky usne
aby okusil té vojny slast

žena vojáka dostane zprávu
že její manžel hrdinně pad
bojoval věrně pro pánů slávu
za vlast prý ale šel na smrt rád

i jeho žena též ráda byla
vojáky tloukl, smrděl a pil
a už ho dávno vykopnout chtěla
vojna pro oba splnila cíl


Na louce kousek za Prahou
přistál talíř létající
vystoupil z něho tvor malý
na hlavě kokot mající

Uviděl to Pepík Čihák
který tam náhodou ležel
zvědavý a překvapený
ihned k tomu tvoru běžel

vesmír velká záhada je sama o sobě
čímpak nás ještě překvapí než budem v hrobě
a čímpak pane čím čimčarara čim
čimčarara čim čímpak pane čimčimčim
čimčarara čim čímpak pane čím
čímpak pane čím čimčarara čim čim čim

Pepíka Čiháka v mžiku
nenapadlo nic jiného
začal hned kokota honit
přesně podle vzoru svého

mimozemšťan Pepíčkovi
byl za tuhle službu vděčný
přátelsky se k němu choval
tenhle tvor dobrosrdečný

vesmír velká záhada je ...

s úlevou pak do talíře
odlehčený ten tvor sedl
ten pak na zpáteční cestu
z louky za Prahou se zvedl

Pepíčkovi patří díky
a mimořádné uznání
k utužení dobrých vztahů
v ose meziplanetární

vesmír velká záhada je ...


Možná si pořídím ženu
abych nebyl pořád sám
hnedka jí udělám scénu
ujištěn, že na to mám

zajímalo by mě velmi
jak dlouho tahle žena
vydržela by to se mnou
být tiše jako pěna

stýská se mi po refrénu
stýská se mi hodně stýská
a ten blbec od naproti
do kytary pořád tříská

stýská se mi po meruňkách
umrzly jak každým rokem
a já se musím ukrývat
před kdejakým nudným cvokem

možná si pořídím klavír
a budu pod ním chrápat
myslím že to zas tak není
úplně blbej nápad

pozval bych ladiče pijan
aby ho sladil přesně
aby se mi dobře spalo
to by mě hřálo děsně

stýská se mi po refrénu...

možná že vyrazím na trať
z kopýtka si vyhodím
anebo přímo z kopyta
verše do koše hodím

možná se opiju rumem
né možná ale jistě
mám už v tom výbornou praxi
pokračování příště

stýská se mi po refrénu...


Zjistil jistý chatař vskutku
že má plnou kadibudku
a než by dále čekal
tak objednal fekál

hajzl už měl plnej sraček
aby ušetřil pár kaček
by nápravu zjednal
hovnocuc objednal

sluníčko pěkně svítí
chatař se drbe v řiti
už se těšil akorát
jak se mu teď bude srát

fekál dorazil na místo
v latríně teď bude čisto
chatař již ho vítá
když v tom sračku chytá

nezkušený řidič mladý
neměl pro to předpoklady
do hajzlu nacouval
a celej ho zboural

nešťastně chatař zvolil
a svěrač mu povolil
smutek teď má na duši
zasranej až po uši


Pod vrbou sedí starý pán
vzpomíná na roky v base
ulítlo to jako uragán
rád by se tam vrátil zase

ráno pečivo k snídani
společně se sladkým čajem
pak teplý oběd bez ptaní
večeře nazvat to rájem

pod vrbou košatou
pod černou oblohou
vzpomíná starý pán
starci víc nemohou

vzpomíná zasněně
na hodné vězení
zde ani náhodou
zdaleka tak není

pod vrbou sedí starý pán
ze vzpomínek už jen žije
k čemu je blbá svoboda
když mu na hlavu chčije

to by se v base nestalo
na cele teplo a sucho
tady však u všech rohatých
není suché ani ucho

pod vrbou košatou...

pod vrbou sedí starý pán
podzimní vítr se zvedá
na basu víc než laskavou
zbyly mu vzpomínky leda

nad životem již zlomil hůl
všechno se mu tady hnusí
bohužel na té svobodě
nějak to doklepat musí

pod vrbou košatou...


Začátkem prosince
kosa jak v prdeli
dvě kurvy hladové
do blba čuměly

zmizeli kunčofti
zmizeli mrdáči
nikdo jebat nechce
zlá doba až k pláči

začátkem prosince
ticho je na lince
začátkem prosince
v nedohlednu jsou mince

copak si počít dál
jak víru nezratit
málokomu se chce
za piču zaplatit

dochází bankovky
a též trpělivost
už toho ty kurvy
mají tak právě dost

začátkem prosince
ticho je na lince
a ke konci prosince
vrátily se k mamince


Vylezl námořník na stěžeň
druhý se na něho díval
dole mu z podpalubí mával
písničku si přitom zpíval

hadry cucky pizda necky
starý pecky kurvy všecky
čtyři voli kokot holý
dva jebáci na prdeli

spadl námořník ze stěžně
druhý se na něho díval
pokusil se ho oživit
písničku si přitom zpíval

pytel chcánek bedna sraček
kurva stará za pár kaček
hřebík v noze tříska v piči
dva ožralí potápěči

umřel námořník pod stěžněm
druhý se na něho díval
hodil přes něj černou plachtu
písničku si přitom zpíval

roj komárů filcek hejno
oběšenec pod ním lejno
křivá huba prasklá šprnda
cholera mor kolobrnda


Na faře se dneska slaví
mešní víno proudem teče
tabule je nachystaná
husička se v troubě peče

farář dneska narozky má
a to důvod je k oslavě
přizvány byly i slečny
už po schodech klapou právě

krucufix a kadidlo
dneska stranou jíti musí
všichni svorně těší se
na chuť vypečené husy

Na faře se dneska slaví
husička již dopečena
hosté jsou již natěšeni
obnažena první žena

pan farář je v sedmém nebi
dárků bylo převelice
plný měšec silné trávy
deset litrů slivovice

modlitby a kázání
musí jíti do pozadí
hlavně že se na faře
mají všichni tuze rádi

Na faře se dneska slaví
kostelník už čardáš tančí
huláká jak naši Anči
zneužili na pavlači

nálada je vpravdě skvělá
veselí konce nebere
farář praví, že se ten svět
bez něj taky neposere

všechny svaté obrázky
po zemi se všude válí
jekot lehkých nahých žen
slyšet je už z velké dáli

tak skončila oslavička
na té slavné půdě Boží
po ránu domů šněruje
použité lehké zboží


Pán ve středních letech
vešel do krámu
zakoupil si housku
něco salámu

pán ve středních letech
měl ukrutný hlad
rozbalil si salám
začal se hned cpát

bylo k polednímu
čas tak na oběd
když tomu pánovi
praskl v pupku vřed

aby toho ještě
málo nebylo
pánovi to jídlo
zle zaskočilo

pán se začel dusit
a popadat dech
posléze zelený
ležel na zádech

bylo k polednímu
čas tak na oběd byl
pán ve středních letech
duši vypustil

paní prodavačka
začala se smát
tomu co se může
v krámě všechno stát

po celé prodejně
ozývá se smích
kolečka salámu
a pán leží v nich
bylo k polednímu
byl čas k obědu
obávám se, že s tím
nic už nesvedu
tak já jdu


Na hlavě máslo, ve vlasech šmír
odřenej rypák, v duši však mír
po kapsách tabák, fibróza plic
na zádech pytel, v něm vůbec nic
vůbec nic

svatý muž, svatý muž, svatý muž
svatý muž, svatý muž, svatý muž
svatý muž, svatý muž, svatý muž
svatý muž, svatý muž, svatý muž

porostlá brada kapradinou
táhle se šourá Vysočinou
zničená játra alkoholem
denně ometá všude kolem

svatý muž, svatý muž, svatý muž...

kde se jen vrtne tam samej dluh
napomáhá mu k tomu sám Bůh
nateklej lofas čouhá z gatí
to jsou ti dneší muži svatí

svatý muž, svatý muž, svatý muž...