Výstupy na Východnú Vysokú (2.428 m)
Mapa



1. Výstup na Východnú Vysokú z Velickej doliny


1. Bielovodskou dolinou přes Poľský hrebeň do Starého Smokovce Obtížnost:    Z  

Trasa: Lysá Poľana (970 m) - hájenka Biela voda (0:45) - rozcestí pod Poľským hrebeňom (4:15) - Poľský hrebeň (2200 m) (0:15) - Východná Vysoká (tam 0:45, zpět 0:30) - Sliezsky dom (1670 m) (1:30) - Starý Smokovec (1010 m) (1:50).

Z Lysé Poľany jdeme velmi pohodlnou, širokou cestou s neznatelným stoupáním až k hájence Biela voda. Odtud se nám naskytne jedinečný výhled na panorama Vysokých Tater ze S. Před sebou vidíme především Žabiu Bielovodskou dolinu, ohraničenou Mlynárom (2169 m) a Nižným Žabím štítem (2098 m), za ní se tyčí Rysy (2503 m) a Vysoká (2547 m).

Posléze vstupujeme do lesa, který brání lepšímu výhledu, přesto na nás určitě zapůsobí strmé stěny Mlynára, objevující se občas po pravé straně. Cesta se stává strmější a na řadu přicházejí první serpentiny v místě, kdy máme po pravé ruce ústí Ťažké a po levé Svišťové doliny. Dostáváme se do pásma kleče, které nás uvítá dalšími serpentinami. Ty umožňují zdolat skalní práh Kačacej doliny, překrásné vysokohorské doliny s největšími tatranskými stěnami Zadného Gerlachu (2616 m), Batizovského štítu (2448 m), Zlobivé (2425 m), Rumanova štítu (2428 m) a Gánoku (2461 m). Potok Biela voda, od kterého se postupně vzdalujeme, překonává tuto skalní terasu Hviezdoslavovým vodopádem, vysokým 15 m. Určitě se v těchto místech nezapomeňte zastavit a podívat se za sebe na nádhernou Bielovodskou dolinu, které ledovec vryl tvar písmene 'U'.

Dostáváme se vlevo do Litvorové doliny a stoupáním dojdeme k Litvorovému plesu (1860 m) s velice pěkným výhledem zejména na Gánok, Rysy a Nižné Rysy (2430 m). Následuje další stoupání do Zamrznutého kotle k Zamrznutému plesu (2013 m). To obejdeme po pravé straně a jsme na rozcestí po Poľským hrebeňom. Při pohledu zpět nás asi nejvíce zaujme homolovitá Hrubá veža (2086 m). Na Poľský hrebeň se dostaneme strmým výstupem v suti i skalách. Ze sedla se otvírají pěkné pohledy hlavně na Gerlachovský štít (2654 m), ale mnohem lepší výhled je až z vrcholu Východné Vysoké.

Výstup na Východnou Vysokou není za dobrých podmínek obtížný, je poměrně krátký a lze ho jen doporučit. Tento vrchol má díky svému umístění v centrální části Vysokých Tater jeden z nejhezčích kruhových rozhledů. Odbočíme tedy na a nejprve přes skály, poté kamenitým jižním úbočím podél hřebene až na vrchol. Masiv Gerlachovského štítu s jižními žlaby a srázy a celou Velickou dolinu máme jako na dlani. V jejím závěru, hluboko pod námi, můžeme spatřit Sliezsky dom, ke kterému budeme sestupovat. Na západě se otevírá pohled na jednotlivé hřebeny hor, jimž dominuje Vysoká a Rysy. JV směrem nás zaujme špičatá Bradavica (2476 m) a vzadu za ní oblý Slavkovský štít (2452 m). V směrem vidíme téměř celou Veľkou Studenou dolinu, nalevo mohutný masiv Ľadových štítů, vzadu Pyšný (2621 m) a Lomnický štít (2633 m) a napravo Prostredný hrebeň s Prostredným hrotom (2441 m). Na severu se v bezprostřední blízkosti před námi vypíná Svišťový štít (2382 m) a vzadu vpravo od něj můžeme vidět Belianske Tatry.

Do sedla na Poľský hrebeň sevrátíme stejnou cestou. Na začátku sestupu z Poľského hrebeňa do Velické doliny nás čeká technicky nejobtížnější místo celé túry. Je ovšem zabezpečeno řetězy a při zachování opatrnosti a ohledu na ostatní turisty by nemělo být větším problémem. Postupně scházíme až k nádherně zelenomodrému Dlhému plesu (1939 m), které leží přímo pod srázy Gerlachovského štítu. Za ním nás čeká botanicky velice bohatá část, výstižně nazvaná Kvetnica. Ta leží nad vysokým skalním prahem Velické doliny, z něhož se dolů řítí 15-metrový Velický vodopád. Tento práh překonáváme po mokrých skalách, pojmenovaných Večný dážď a scházíme tak k Velickému plesu (1665 m) a Sliezskemu domu.

Při sestupu do Starého Smokovce se velice rychle dostáváme do pásma lesa a cesta se nám pravděpodobně bude zdát hodně zdlouhavá a únavná - vždyť za sebou budeme mít už obrovský kus cesty, který ovšem rozhodně stál za to.