Satanský hrebeň (II+)
Mapa
Satanský hrebeň (zvaný též alibisticky Hrebeň Bášt) tvoří výrazný masiv mezi Mlynickou a Mengusovskou dolinou. Leží na něm 12 pojmenovaných vrcholů. Od severu:
Malá Capia veža   2301 m
Zlatinská veža   ? m
Pekelník   2374 m
Čertov hrb   2345 m
Satan   2421 m - nejvyšší Veličenstvo na hřebeni

A abychom to zaokrouhlili na nějaké rozumně satanské číslo, přidejme k nim při popisu přechodu ještě nejsevernější Kôprovskú vežu (2250 m).



1. Satanský hrebeň od Hincova plesa

Přechod je hodnocený stupněm II-III UIAA. Slaňuje se pouze krátký úsek z Čertova hrbu, ale i ten není nijak drastický a dá se slézt. Takže hřeben se dá lézt i sólo a lano ani sedák není potřeba. Je vhodné přibalit lezečky pro těžší úseky, ale ani ty nejsou nezbytně nutné. Celý přechod je dlouhý, zde popisovaná varianta severojižním směrem ze Štrbského plesa a zpět zabrala přes 12 hod. Proto se hřeben často dělí na 2 části: Hlinská veža - Satan a Satan - Patria. Samozřejmě je dobré počkat si na dobrou předpověď, za mokra jsou nebezpečné i travnaté úseky, natožpak skalní.

Hřeben se často chodívá i opačně, z jihu na sever.

Pozn.:  Nejedná se o popis geometricky přesné hřebenovky. To by snad ani žádný nebyl potřeba. Otázka zní, jestli vůbec něco takového jako přesná hřebenovka existuje. Určit ji třeba ze Satanova sedla na Satana by bylo celkem zajímavé.





Ze Štrbského plesa dojdeme po magistrále na Popradské pleso. Odtud po do Mengusovské doliny až na Vyšné Kôprovské sedlo pod Kôprovským štítom. Ze sedla vystoupíme na Kôprovskú vežu (popis zde).


Hlinská veža

Z Kôprovskej veže vede na Hlinské sedlo zprvu ostrý hřebínek, který přechází v lámavé a protivné skalky. Z Hlinského sedla je poté nutné přelézt asi 5-metrovou opět lámavou a zvětralou skálu. Tento úsek z Kôprovskej veže patří k těm nejnepříjemnějším na celém přechodu (z Hlinského sedla je možný sestup žlabem do Hlinskej doliny).

Nad skálou pokračujeme doleva k výraznému mužikovi a potom už traverzem východních svahů Hlinskej veže směrem k Baštovému sedlu (foto 2, 3). Terén je převážně travnato-šutrovitý. Nemíříme přímo na sedlo, ale na hřeben nad ním (foto 4). Před hřebenem buď zůstaneme v travnatém terénu a doprava stále po východních svazích vystoupíme na vrchol. Nebo hřeben přelezeme a na vrchol se dostaneme západními svahy (foto 5).

Pro ty, kdož by nechtěli začínat od Kôprovskej veže, je tu modrá varianta z Mlynickej doliny. Jedná se o nejsnažší trasu na Hlinskú vežu. Od Vyšného Kozieho plesa stoupáme suťovisky a posléze žlabem až pod Baštové sedlo. Několik desítek metrů pod sedlem odbočíme doleva na západní svahy. Nejprve po skalkách a potom travnato-šutrovitým terénem sledujíce linii hřebene vystoupíme na vrchol (foto 6).




2. Hlinská veža od Kôprovskej veže
   
3. Traverz východními svahy



4. Úsek pod Baštovým sedlem



5. Hlinská veža od Veľkej Capiej veže



6. Hlinská veža od Štrbského štítu


Veľká Capia veža

Z Hlinskej veže sestoupíme po modré trase až pod Baštové sedlo. Odtud vedou k Veľkej Capiej veži zajímavé a poměrně dobře lezitelné plotny (foto 7). Ty ústí ve vrcholové pasáži ve travnato-šutrovitý terén a vrchol už je odtud snadno dostupný (foto 8).




7. Plotny na Veľkú Capiu vežu



8. Vrcholové pasáže Veľkej Capiej veže


Malá Capia veža

Malú Capiu vežu řešíme menším traverzem na straně Mlynickej doliny. Ze západních svahů na vrchol.




9. Malá Capia veža od Veľkej Capiej veže


Zadná Bašta

je třívrcholová. První v pořadí, severní, vypadá hodně strmě. Pokud nechceme lézt přímo hřebenem, dá se opět vytraverzovat na západní svahy a jimi na vrchol (foto 10).

Centrální vrcholek je nejdostupnější, opět ze strany západních svahů (foto 11).

U Zadnej Bašty jih už terén tuhne. Z vrcholu spadají směrem do Mlynické doliny kolmé skály. Je třeba vylézt lámavým žlabem do sedla pod vrcholem (foto 12). Na východních svazích (na straně Mengusovské doliny) už je terén přijatelnější. Přes skalky východních svahů na vrchol. Z vrcholu sestupujeme do Diablova sedla opět po převážně travnatých východních svazích (foto 13).




10. Zadná Bašta sever od Malej Capiej veže



11. Vrcholové partie Zadnej Bašty centr



12. Výstup na Zadnú Baštu jih



13. Sestup do Diablova sedla východními svahy ze Zadnej Bašty jih


Zlatinská veža

je snadno přístupná. Z Diablova sedla dojdeme po západní straně bez obtíží na vrchol. Z něj sestoupíne do sedélka pod Diablovinou.




14. Zlatinská veža od Zadnej Bašty


Diablovina

Ze sedélka pod Zlatinskou vežou obejdeme hřeben spadající z vrcholu Diabloviny mírně doleva. A po západních srázech na vrchol (foto 15). Terén je už více o lezení, avšak žádných problematických obtížností.

Sestup k Pekelníkovi probíhá překvapivě snadným travnatým terénem (foto 16).




15. Výstup na Diablovinu od Zlatinskej veže



16. Sestup z Diabloviny pod Pekelníka


Pekelník

je jako jediný vrchol z hřebene 'turisticky' nepřístupný. Ze strany od Čertova hrbu se dá dolézt asi 10 m pod vrchol, pak už to ale příjemně zavoní lezeckým terénem (foto 17). Pokračovat dál bez jištění by bylo nad únosnou míru rizika.
Pekelníka tudíž obcházíme zprava (foto 18). Ani tento obchvat není úplně intuitivní a přehledný, ale pomůže nám vztyčený kokotek na úpatí Pekelníka (foto 19). Kolem něj se dostaneme až pod Čertov hrb.




17. Pekelník od Čertova hrbu



18. Kolem Pekelníka k Čertovu hrbu



19. Kokotek nezklame


Čertov hrb

Tady už se jedná o lezení zhruba II UIAA. Nejsnáze se na vrchol dostaneme přímo po spádnici. Nicméně lezečky stále nejsou nezbytné. Na vrcholu je Tatranský slaňák z jedné smyce a jakéhosi prusíku. Do Satanova sedla je však možné slézt i bez lana. Ovšem terén už je obtížnější a lezečky dodají jistotu.




20. Čertov hrb


Satan

Ze Satanova sedla zamíříme doprava. Nahoru vedou dva víceméně paralelní žlaby, které se v horních pasážích spojují. Snazší se zdá být ten více vpravo. Terén je skalnatý, ale nijak zásadně obtížný (foto 22). Žlab nás vyvede až na severní vrchol Satana. Z něj se bez problémů dostaneme i na jižní vrchol (foto 23).

Ze Satana vede poměrně snadná sestupová trasa do Mlynickej doliny.




21. Přibližná trasa výstupu na Satana



22. Výstupový žlab s identifikační modrou smycí



23. Přechod mezi satanskými vrcholy


Predná Bašta

Ze Satana k Prednej Baště vede poměrně dlouhý úsek, který zdoláváme buď po hřebeni nebo snáze traverzem západními svahy. Zde najdeme dokonce i mužiky, což je na Satanském hřebeni docela neobvyklé. I přesto není tento úsek úplně snadný a přehledný. Avšak dovede nás na sedlo Nad Červeným žlabom, pod Prednú Baštu.

Výstup na vrchol už není komplikovaný. Vede opět ze západních svahů, úplně nejsnažší je sestupovou trasou k Malej Baště (foto 26).




24. Úsek ze Satana k Prednej Baště



25. Vrcholové partie Prednej Bašty



26. Sestup k Malej Baště


Malá Bašta

připomíná pyramidu. Výstup od Prednej Bašty je zdlouhavější a nepříjemnější, než by se zdálo. Vede buď po hřebeni nebo snáze západními svahy v travnato-skalnatém terénu. Sestup k Patrii už je pohodový a vede trávovisky.




27. Malá Bašta od Prednej Bašty


Patria

je třešničkou na dortu. Ale kdo by odolal po celé trase výhledu na Štrbské pleso a údolí pod ním?

Sestupová trasa z Patrie vede údajně přímo hřbetem na jih na vyvýšeninu Trigan nad Štrbským plesem. Jenže v cestě stojí klečoviska a ta, pokud pěšinku v nejistém stavu dobře neznáme, představují neporazitelného protivníka. Jistější je proto sestoupit žlabem ze sedla Nad Skokom (foto 29). Tento je sice nepříjemný, místy suťoviskový, ale zaručeně nás dovede do Mlynickej doliny na a po ní zpět na Štrbské pleso.




28. Patria ze sedla Nad Skokom



29. Sestupový žlab ze sedla Nad Skokom