Lenzspitze   4.294 m

Lenspitze by byla nevýrazná řadovka, nebýt její severní stěny, patřící do zlatého fondu alpských prostěradlovek. Z čelního pohledu se zdá kolmá a nelezitelná. Ve skutečnosti má stabilní sklon okolo 50° a výšku 500 m. Podobné krásky jsou k nalezení např. na Obergabelhornu, Gran Paradisu či Hohberghornu.

Jmenuje se Dreieselwand, čili Stěna tří oslů. Pravděpodobně proto, že vzácně sebekritičtí prvovýstupci byli tři. Ledovcový pancíř na stěně je ovšem stále menší, tání mů dává zabrat. Výstup je vhodný začátkem léta, potom už hrozí padající kameny.

Lenzspitze tvoří severní konec skupiny Mischabel a zároveň jižní začátek hřebene Nadelgrat. I když teoreticky vzato tento hřeben začíná až za sousedním Nadelhornem, už traverz z Lenzspitze do něj logicky zapadá. Obě hory vytváří na východní straně malebný kotel (foto 1), podobný tatranské Divé kotlině. Lenzspitze bývá i cílem skialpinistů, sjezd severní stěnou (někdy bývá označována i jako SV) je za dobrých podmínek delikatesa.


Země: Švýcarsko Skupina: Walliské Alpy Masiv: Mischabel
Prominence: 86 m Key col: Nadeljoch (4208 m) Parent: Nadelhorn
Isolation: 0,6 km Parent: Nadelhorn
Prvovýstupy:
srpen 1870 -  Clinton Thomas Dent, vůdce Alexander Burgener, nosič Franz Burgener. Severní stěna do sedla Nadeljoch a z něj po hřebeni na vrchol. Dnes málo používaná varianta.
3.8.1882 -  William Woodman Goodman, vůdci Ambros Supersaxo, Theodor Andenmatten. VSV hřeben, dnes Normálka.
7.7.1911 -  Dietrich von Bethmann-Hollweg, Oskar Supersaxo, Othmar Supersaxo. Severní stěna direkt.
GPS: 46°6'16''N   7°52'7''E




1. Lenzspitze ze SV



2. Prostěradlo - severní stěna



3. Lenzspitze z Nadelhornu (SZ)



4. Lenzspitze z Domu (JZ)



5. Lenzspitze z Nadelgratu (SZ)



6. Pýcha Walliských Alp - Dom s dvořany




Spřízněné štíty