1. Normálka od chaty Aosta

2. Pod sedlem Tiefmattenjoch

3. Západní stěna

4. Trasa od chaty Schönbiel na západní hřeben a severní stěna

5. Ostgrat přes dva bivaky

6. Terén na Ostgratu

Parametry:	z chaty Aosta 1.400 m; 5:00-6:00 hod., sestup 3:30-4:30 hod.
Prvovýstup:	12.8.1863

Od chaty Aosta se vydáme po ledovci na východ směrem k Dent d'Hérens po většinou vyšlapané stopě. Pokračujeme kolem sedla Tiefmattenjoch dále po ledovci až pod výrazný skalnatý hřeben, spadající z vrcholu k jihu. Uhneme doleva na strmé sněhové svahy. Překonáme ledovcový odtrh ve 3.800 m a rozlámaným skalnatým terénem s občasnými stopami stezky dolezeme na západní hřeben. Většinou vysněženým terénem postupujeme po hřebeni až pod vrcholové skály. Ty mají obtížnost II+ a zdolávají se spíše v serpentýnách než přímo. Těsně pod vrcholem ještě narazíme na 100 m hřebínek. Je exponovaný, ale snadný.

Parametry:	z chaty Aosta 1.430 m; 6:00-7:30 hod., sestup 5:00-5:30 hod.
Prvovýstup:	18.7.1873

Z chaty Aosta postupujeme stejně jako u předchozí cesty až pod sedlo Tiefmattenjoch (3.574 m) resp. jeho východní část, která má po levé straně výraznou věž. Na sedlo vede 50 m vysoká skála světlé barvy a nevalné kvality, jsou zde fixní lana. Dále pokračujeme po hřebeni vyhýbajíce se zleva skalním strážcům (gendarme, II+). Jsou tu i občasné skoby. Na předchozí cestu se napojíme v 3.800 m.

Parametry:	z chaty Schönbiel 1.590 m; 7:00-8:00 hod., sestup 5:00-6:00 hod.
Prvovýstup:	18.8.1910

Od chaty Schönbiel postupujeme po moréně ledovce Zmutt a poté Tiefmatten. Napravo máme skalní hradbu masivu Stockji a pak Tete de Valpelline. Přes ledovec se dostaneme až k patě západní stěny pod sedlo Tiefmattenjoch. Stěnou neexistuje jedna optimální trasa, výstup je potřeba upravovat podle momentálních podmínek a pokud možno se vyhýbat sérakům. Ledovcové prahy se sklonem 55°-60° se střídají s mírnějšími úseky. Zhruba ve 3.780 m se napojíme na Normálku.

Výstup by měl začít brzy ráno, když bude stěna ještě zmrzlá. Pokud plánujeme i sestup stejnou trasou, i ten je dobře absolvovat dříve než se do stěny opře slunce.

Tato trasa je lezeckou ledovcovou výzvou. Východiskem je chata Schönbiel. Nejprve zamíříme směrem k sedlu Tiefmattenjoch, podobně jako u předchozí trasy. Ve vhodném místě odbočíme z morény přes ledovec Tiefmatten doleva k severní stěně. Výrazný skalní masiv vystupující ze stěny obejdeme zleva. Stále se držíce u masivu přelezeme přes několik ledovcových balkónů až pod nejslabší místo ohromné ledovcové terasy. Přes něj se dostaneme na terasu a dále traverzem doprava na mixový svah, který vede k vrcholu.

Parametry:	z bivaku Novella 650 m; 7:30-9:30 hod.
Prvovýstup:	30.7.1906

Klasická trasa, ale dlouhá, obtížná a málo lezená. Navíc kvalita skály je dost špatná. Východiskem je italská vesnička středisková Breuil-Cervinia. Odtud se přes chatu Abruzzi neboli Oriondé a bivak Benedetti dostaneme až k bivaku Novella (3.706 m), kde je dobré přečkat noc. Z bivaku sestoupíme do sedla Col Maquignaz (3.637 m). Následuje lezení po mixovém hřebeni s úseky III+, těžší místa obcházíme vlevo k jižní stěně. Jediné ústupové místo najdeme v 4.040 m, kde se napojuje jižní hřeben a trasa č. 6.

Sestupujeme nejlépe Normálkou k chatě Aosta.

Parametry:	z chaty Aosta 1.470 m; 5:30-6:30 hod., sestup 4:00-4:30 hod.
Prvovýstup:	neznámý

Přístup od chaty Aosta k jižnímu hřebeni je dlouhý a monotónní, jako mezistanice může sloužit bivak Perelli. Od chaty Aosta postupujeme podobně jako u Normálky až nad spádnici ze sedla Tiefmattenjoch. Zde Normálka pokračuje kolem masivu doleva před výraznými ledovcovými odtrhy. My se vydáme doprava snazším svahem až k bivaku Perelli. Od něj přes sněhové svahy dolezeme až na jižní hřeben. Ten je také převážně vysněžený. Skály najdeme až výše pod místem, kde se jižní hřeben napojuje na východní (4.040 m). Po východním hřebeni se pak dostaneme na vrchol.

Sestoupit je možné stejnou trasou, ale vhodnější je Normálka, dokončíme tak pěkný traverz hory.

Alpy    Walliské Alpy    Dent d'Hérens